Tragédie se může odehrát kdykoli a kdekoli. Možná právě v této chvíli někdo potřebuje pomoc. Kdokoli z nás může právě teď bojovat ze všech sil o svůj život a právě proto v tuto chvíli byl čas darovat ….. vlastní krev a naději.

Dne 8.12.09 jsme se sešli před transfúzní stanicí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady týmem LCJM a vidinou darování krve. Na některých tvářích bylo vidět nadšení, jiní naopak ani nedutali.

Náš úkol byl jasný – pomoci dárcovstvím. Tak jsme odhodlaně vkročili do nemocnice. Zde se nás ochotně ujali a prošli jsme si klasický koloběh – odebrání vzorku, vyplnění dotazníku, zjištění naší krevní skupiny, prohlídka u doktora a nakonec darování krve. Když jsem tak pozorovala akt „vzorkování“ a následnou situaci, nemůžu si nedovolit toto aspoň podotknout.

Kuba Nováček, náš hlavní „krevní klaun“ – vyšel z místnosti, kde se odebírá vzorek a „fláknul“ sebou o zem. Samozřejmě, že z legrace. Skácel se s takovou elegancí a grácií, že Oscar za nejlepší herecký výkon by byl na místě. Místo toho dostal malé upozornění, že tohle se vážně na stanici nedělá. Z mých zkušeností vím, že je tam spíše komorní atmosféra, ale dnes tomu bylo jinak – děkujeme Kubo.

Po vyplnění dotazníku, kde většina zjistila, že některé nemoci ani nezná, jsme se přesunuli na vyšetření k ;doktorovi. Láďa Čížek se na to darování tak těšil, že mu vyběhl tlak nahoru, a proto ho poslali do čekárny, aby se organismus trochu zklidnil. No a protože jsou pánové tým a pomáhají si, tak každý člen Láďu objal. Ten rázem zčiperněl, šel na vyšetření znovu, tlak klesl a Láďa s úsměvem naběhl do místnosti, kde se prováděl samotný odběr

Po odběru následovalo občerstvení, aneb bylo třeba doplnit tekutiny a pořádně se najíst. Všichni si zde sdělili své zážitky, jaký z toho mají pocit a v neposlední řadě si odpočinuli.

Celé jsme to zakončili společnou fotografií u cedule „Dárci krve“ a Kubovi dali poučení, že návleky se nosí na nohou a ne na hlavě :)